Vlachová: ​Naší hru hodnotím pozitivně. Vítkovicím nic nedarujeme.

Před několika lety jsi odehrála sezónu v Liberci, poté jsi na dvě sezóny odcestovala do pražských Panthers. Co tě přimělo k návratu do Liberce?
Ke konci loňské sezóny jsem cítila, že už to v Panthers není ono. Po dohrání play off jsem se dlouho rozhodovala jestli v Panthers chci pokračovat a nebo se přesunout do jiného týmu. Nechtěla jsem opouštět kolektiv, který v Panthers byl dobrý, ale na druhou stranu se chci po florbalové stránce dál posouvat a došla jsem k závěru, že tam to nebude a musím změnit tým. Tak jsem se spojila s Vojtou Rondošem, kterého jsem znala z mého předchozího působení v Liberci, probrali jsme společně jeho vidinu do letošní sezóny, já mu řekla co bych zase ráda já a dohodli jsme se. Rozhodování mi ulehčilo i to, že jsem některé holky znala z předchozího působení v Liberci a Panthers.

Představ nám sebe jako (spolu)hráčku - jak sama sebe vnímáš, v čem vidíš svůj největší přínos pro tým?
Tohle je pro mě těžká otázka. Teď jsem neměla úplně povedené období a herně jsem se trápila. Nevěřila jsem si na florbalce, prohrávala osobní souboje v hlavě jsem měla nastaveno, že se mi nedaří a táhlo se to se mnou. Přidala jsem si jeden trénink na hokejce a řekla bych, že se můj herní projev opět zlepšil. Začínám si na hřišti více věřit a nebojím se hrát. Myslím si, že dokážu velice dobře čístu hru a odbránit spousty šancí soupeře a naopak vytvářet šance naše.

Máš nějaký předzápasový, případně pozápasový rituál?
Na zápasy vozím v tašce pro štěstí chrastítko. Při nástupu nikdy neobíhám bránu, prostě nesmím a při pokřiku musím stát na levém rohu malého brankoviště. Pozápasový rituál žádný nemám.

Mládežnická léta jsi strávila v dresu Tatranu Střešovice, poté jsi jak již bylo zmíněno putovala přes Liberec do Panthers Praha, zážitků máš tak jistě velkou zásobu. Jaký je tvůj nejlepší florbalový zážitek?
Florbalových zážitků mám spousty, nejvíce z období dorostenek a juniorek, kdy jsme byly s holkama úspěšný, v dorostenkách a i v juniorkách jsme se staly mistryněmi. Největší a nejsilnější zážitek mám právě z dorostenek, kdy jsem v posledním zápase před MČR bojovaly o postup právě na MČR. V tom zápase jsme prohrávaly a bojovaly jsme až do konce, zápas jsme nakonec urvaly a odjely na MČR do Ostravy, kde jsme byly za největší outsidery. Šly jsme zápas po zápase a nakonec jsem se dostali až do finále, kde jsme padly po prodloužení. Bohužel to nebyla zlatá medaile, ale pro mě nejsilnější florbalový zážitek.

Ve volném čase trénuješ elévky a elévy Tatranu Střešovice. Máš pocit, že z toho, že znáš i trenérskou roli, dokážeš těžit i při svých zápasech, trénincích, kde jsi v pozici hráčky?
V Tatranu trénuju v kategorii elévů a elévek již čtvrtou sezónu, takže bych řekla, že znám i roli trenéra. Myslím si, že i díky trénování dětí jsem se jako hráčka posunula. Jako hráčka jsem se naučila více komunikovat s trenéry, protože jsem zjistila, že ten trenér je vlastně taky jenom člověk a nevidí mi do hlavy. Po dětech chceme, aby na tréninku i v zápase dělaly všechno naplno a to jsem si vlastně vzala k srdci. Najednou se mi stalo, že jsem přišla na trénink a neodtrénovala jsem ho na 100%. Během té doby co trénuju a chci po dětech, aby dřely to dělám taky, protože vím, že se mi to vrátí.

V libereckém dresu nastupuješ s číslem 88. Má pro tebe toto číslo nějaký speciální význam?
Číslo 88 pro mě nemá žádný hlubší význam. Líbí se mi číslo 8, ale chtěla jsem mít vyšší číslo, tak jsem spojila dvě 8 a bylo. (úsměv)

Jak se cítíš v týmu Crazy girls?
V týmu se cítím parádně. Podle mého jsme se sešli jako dobrý kolektiv. Holky mě do týmu přijaly hezky, i když jsem oproti většině starší. V týmu jsou mladé a šikovné hráčky, které se chtějí posouvat dál, což mě baví.

Jak zatím hodnotíš vaše dosavadní výsledky a předváděnou hru?
Naší hru bych hodnotila pozitivně, řekla bych že na hřišti plníme pokyny, které dostaneme před zápasem. Dostáváme se do spousty golových šancí, které se nám nedaří proměňovat, což nás stojí i lepší výsledky. Dle mého názoru se nám úplně nepovedly poslední dva zápasy v první půlce sezony (Olomouc, Bohemians), poté jsme si sedli a řekli, co chceme do dalšího průběhu sezony. Řekla bych, že zápas s Jičínem a Startem se nám vydařil, ukázali jsme, že umíme hrát florbal, bohužel pro nás jsme z těchto dvou zápasů získali jen dva body.

O víkendu jste odehrály náročné utkání proti Startu, bohužel ale bez zisku bodů. Jak toto utkání hodnotíš?
Z naší strany velice povedený zápas, bohužel jsme na konci první třetiny měli výpadek, kde jsme dostali v krátkém sledu 5 gólů a tuhle ztrátu už se nám nepodařilo dohnat. Musíme si z tohodle zápasu vzít věci, které se nám povedly a v dalších bojích je uplatnit.

Už tuto sobotu na ZŠ Dobiášova odehrajete další velmi těžké utkání, a to proti Vítkovicím, které útočí na titul Extraligy žen, jaké budou vaše cíle do tohoto utkání? A na co by jsi diváky pozvala?
Tenhle zápas pro nás bude velice těžký. Budeme chtít ukázat co v nás je. Minulý zápas s Vítkovicemi se nám úplně nepovedl, inkasovali jsme hodně gólů a rozhodně tohle nebudeme chtít zopakovat. Řekla bych, že to bude zápas ve vysokém tempu plný soubojů. Nebudeme chtít Vítkovicím nic darovat a pokusíme se získat nějaký ten bod do tabulky.