ELÉVKY ZBLÁZNILY ČESKOLIPSKOU HALU.

Zatímco elévové úspěšně bojovali na Zimním turnaji v Jablonci nad Nisou, naše elévky odjely na ligový turnaj do České Lípy. V historičtější, ale dobře udržované, hale Lokomotiva holky odehrály 3 skvělé zápasy a odvezly si spoustu zkušeností. Nenechaly se rozhodit ani tím, že přestala fungovat světla v šatně a nebylo tak vidět na opět perfektní catering od maminek, ale i od samotných hráček. Jak je vidět, holky už umí pomoci i s řízečky a koláči a to nás všechny moc těší. Je vidět, že se zlepšujeme nejen na hřišti, ale i mimo něj. Navíc jsme po turnaji mohli obdarovat i naše soupeřky.

První zápas nastoupily holky proti domácím dívkám České Lípy. Nutno říci, že soupeř nás předčil hlavně v tvrdosti na hokejce a naše kličkování bylo často nekompromisně uťato stylem "na Déru". Nejsme ale ti, co by si nějak stěžovali a tak si holt holky vyzkoušely jaké to je. Na soupeřkách bylo vidět, že trénují často s kluky nebo chodí na hokejové tréninky (dle informací od místního patriota Míly Pekárka) a jejich tvrdosti se tak nelze divit. Neumím ale holčičkám dát pokyn, aby sekaly také a tak to musely samy vstřebat. Učily se tak dělat kličky rychleji a snažily se s tím vyrovnat, jak to jen šlo. Byla to opravdu výborná škola. Navíc si holky z Lípy častěji nahrávaly a nedovolily nám jim odebírat míčky v soubojích. Naše holky se ještě přihrávat vůbec neučí, takže tento rozdíl logicky vyústil ve větší rozdíl ve skóre. I přesto jsme celý zápas odehráli ve 3 v poli a výhodu 4.hráčky jsme nevyužili.

Ve druhém zápase jsme nastoupili proti našim kámoškám z Podbořan. Zápas už byl mnohem vyrovnanější, i když se nakonec projevil větší podíl zkušenějších hráček, soupeř byl šťastnější a dal o něco více gólů než my. Nic to nezměnilo na tom, že jsme odehráli skvělý zápas a holky bojovaly až do samotného závěru. I v tomto zápase dostala naše Kačka ránu hokejkou do kotníku a pokračovala tak ve svém krizovém dnu. Začínám pozorovat, že si smůla vždycky sedne na jednu hráčku a té se drží celý turnaj :-) Zlatý hřeb dopoledne nás ale teprve čekal.

Po krátkém odpočinku jsme totiž nastoupili do druhého zápasu po sobě a naším soupeřem bylo tentokrát Štětí. V zápase se tak setkaly dvě různé filosofie. Na jedné straně trenér hrající hlavní roli v týmu a řídící dění na hřišti a na druhé straně já (Lukáš Nesměrák) s filosofií, která velí nemluvit hráčkám do dění na hřišti a koučovat je pouze na lavičce. A to ať se na hřišti děje cokoli. V tomto zápase se však ukázalo v plné kráse slabé místo filosofie soupeře. Našim holkám totiž fandily za mantinelem na naší polovině jak holky z Lípy, tak holky z Podbořan. K nim se přidali naši rodiče na tribuně za naší bránou a na druhé straně českolipský Miloš Pekárek s trubkou. Díky hlasitému fandění všech nebyly slyšet pokyny hostujícího trenéra a tím byla soupeři odejmuta jeho nejsilnější zbraň. Přiznám se, že jsem měl chvílemi o trenérského kolegu na lavičce obavy, zda to zvládne jeho kardiovaskulární systém, ale vše dobře dopadlo. Naše holky soupeře, v oboustranně úžasně bojovném utkání, nakonec přetlačily a mohly se tedy velmi upřímně a zaslouženě radovat.

Přiznávám, že jsem tentokráte musel na holky křičet i já. V divoké vřavě totiž neslyšely můj jediný pokyn mířící na hřiště a to "Střídat" :-)

Během turnaje jsme ve 3 zápasech nasadili bezpochyby největší počet brankářek, a to přesně 6. Tuto pozici si tak vyzkoušel maximální počet holčiček a nutno říci, že i nováčkové se na této pozici předvedli skvěle.

Početně rekordní sestava FBC Liberec složená i z holčiček z Panthers (DVA KLUBY NA JEDNÉ CESTĚ):

Rozárka, Valča, Julča, Zuzanka, Zuzka, Juli, Anitka, Nikča, Verča, Kačka, Kája a nový držáček maskota Terezka (viz foto)

Děkuji všem rodičům i řidičům a strašně moc se těším na další turnaj 15.12. v Turnově. Jsou to s holkami opravdu neskutečné zážitky.

Lukáš Nesměrák - hrdý trenér elévek