S nástrahami letošní sezony jsme se popasovali skvělě, říká trenér dorostu Matěj Klucho

Matěj Klucho letos k pozici šéftrenéra klubu a zároveň hráče mužského “A“ týmu přidal ještě jednu pozici – hlavního trenéra dorostenců FBC Liberec. Matěj se této funkce zhostil z několika důvodů a v tomto článku se dozvíte, jak uplynulou sezonu dorostu hodnotí.

V klubu působíš jako šéftrenér, co tě vedlo k tomu, aby ses znovu vrátil k trénování?

„Těch důvodů bylo několik. Upřímně už mi trénování po roce odmlky začalo chybět, takže jsem začal po očku mapovat, kde bych se mohl upíchnout (smích). Situace se nakonec vyvrbila tak, že jsme společně s prezidentem klubu panem Příhodou dospěli k tomu, že bych mohl zkusit „oživit“ dorosteneckou kategorii. Kluci měli bohužel při svém růstu více trenérů s různými trénovacími metodami. Můj příchod měl zaručit zejména sjednocení trenérské vize s elitními týmy – juniory a muži. Dalším z důvodů byla i úzká spolupráce s FBC Lomnice n.P. a příchod velmi zajímavých hráčů, u jejichž herního růstu jsem chtěl být přímo přítomen. V neposlední řadě mě k pozitivní odpovědi na tuto nabídku vedl fakt, že v dorostu působí můj mladší bratr Vojta.“

Ročník 2000/2001 jsi poznal de facto poprvé, jaký to je tým?
„Kluky jsem znal zběžně, díky působení mého mladšího bratra v mužstvu dorostenců jsem alespoň trochu věděl, do čeho jdu. A od prvního společného momentu se moje prognózy potvrdily. U kluků bylo vidět, že neměli jednotné vedení a tudíž jsme museli florbalově začít „od začátku“. Museli jsme si spoustu věcí vyjasnit co do systému, ale i přístupu a morálky. Počínaje zářím nás tedy čekala pěkně dlouhá cesta.“
Hned na začátku ročníku jste zaznamenali několik proher, čím to?
„Souvisí to s odpovědí výše. Kluci nebyli schopni o hře uvažovat do hloubky. Nebyli zkrátka schopni ji vnímat jako hru. Museli jsme s Láďou Láskou získat jejich pozornost jak v tréninku, tak v utkání, a zaměřit jí tím správným směrem. Z tohoto důvodu nám na začátku roku chvíli trvalo, než jsme pozvedli náš výkon o level výš. Proto jsme na začátku ročníku prohrávali s celky, které bychom měli papírově porážet.“

V posledních zápasech jste naopak vždy dokázali bodovat. Viděl jsi na klucích vzestupnou tendenci?
„Jednoznačně. Každý jeden z nich během letošní sezony rostl, někdo rychleji, někdo třeba tak rychle ne. Ale jako tým jsme se skutečně zlepšovali. Kluci pochopili, že cesta úspěšného (!) sportovce je velmi náročná, dlouhá a především plná nástrah a překážek. Dnes už vědí, že tyto překážky rozdělují ty úspěšné od neúspěšných. Za mě mohu říct, že jsme se se všemi nástrahami letos popasovali skvěle a jsme připraveni pracovat dál!“

Konečné umístění v tabulce je 4. místo, šlo se umístit lépe?
„V kontextu celé sezony nejspíš ne. Čtvrté místo je z mého pohledu odpovídající. V závěru sezony jsme již dokázali hrát velmi vyrovnaně jak se suverénním Ústím, tak s FBC Plzeň, což nás velmi těší. Letošní ročník pro nás představoval vynikající školu, díky níž budeme chtít za rok myslet na vyšší příčky.“

Jaký budou mít kluci program po skončení ligové sezóny?
„Řekl bych, že klasický. Trénujeme dál, chystáme se i na letní turnaje, kde se pokusíme navázat na naší práci, avšak pojmeme je i jako odměnu za dlouhou a náročnou sezonu. V květnu po posunu ročníků „nabalíme“ do mužstva dorostu ročníky 2002 a společně s kondičním trenérem Janem Lorencem připravíme plán na léto. Kluci dostanou určitě volno na odreagování a regeneraci, a potom do toho společně šlápneme, ať jsme za rok zase silnější.“